Otázky a odpovědi pro vás

Mám ráda lidi. Mám ráda život. Mám ráda smysl.

Kdysi jsem byla v kůži všech, kterým pomáhám. Před lety jsem se dostala ze závislosti na alkoholu v kombinaci s návykovými léky a dalších bludných kruhů svého chování. Vybojovala jsem zpět zdraví, ba dokonce nový, plnohodnotný a kvalitní způsob života. Žiju ho 25 let. Neměnila bych.

Lidé v mém terapeutickem týmu šli podobnou cestou jako já. Kromě odbornosti mají velké zkušenosti se závislostí nebo spoluzávislostí, které překonali. Vážím si jich.

S láskou. Srdcem. Základem kvalitní pomoci je člověk. Člověk pomáhá člověku. Když toto spojení funguje, pak teprve navazuje všechno ostatní – odbornost, praxe, škola, vzdělávání…

Spolu s klientem jdeme hluboko do minulosti a nacházíme příčiny jeho úniku do závislosti. Jedineční jsme v počtu a intenzitě terapií. Vzhledem k našim zkušenostem k nám mají klienti důvěru.

Dostáváme lidi z problémů a učíme je lásce. Lásce k sobě, životu, světu…Já osobně dělám své poslání…A nejsem sama. V týmu je nás víc.

Tak tady musím začít od začátku..

V době prozření, tedy ve svých 33 letech, kdy jsem se léčila ze své závislosti, jsem poprvé pocítila své pocity. Přestala jsem žít podle představ druhých lidí. Začala jsem žít podle sebe. Započala jsem žít čistý život bez návykových látek. Postupně se ve mně probouzela empatie a láska k sobě a s ní k ostatním lidem. Otevřela se výzva v podobě nových kvalit a možností, já jí neodmítla. Šla jsem si za nově objevenou kvalitou - empatií a láskou v sobě. Deset let jsem pracovala v Psychiatrické léčebně Bohnice jako laická a následně hlavní terapeutka na oddělení závislostí. Dostudovala jsem si odbornost. Nyní mám vysokoškolské vzdělání v oblasti speciální pedagogiky. Jsem uznaný  adiktolog, t.j. specialista v oboru léčby návykových nemocí.Jsem odborník s vlastní sebezkušeností v oblasti závislostí.

Znám velmi dobře systémovou ústavní léčbu při Psychiatrických nemocnicích. Poznala jsem problém závislosti a její léčbu z mnoha pohledů i zahraničních. Ze svých zkušeností klienty a i terapeuta jsem vytvořila vlastní mozaiku a založila jsem první soukromé pobytové sanatorium pro léčbu závislostí - dříve Dům Moniky Plocové, následně Branické sanatorium Moniky Plocové. Jedinečnost je 33 denní intenzivní pobytový program, jehož jsem autorkou. Branické sanatorium je už ucelenou mozaikou pobytové a ambulantní pomoci v léčbě závislostí. Napsala jsem 4 autentické knihy z oblasti závislostí, které dodávají lidem odvahu začít řešit svůj problém. Vzdělávám terapeuty v mém odborném přístupu léčby.

Jedinečnost je v mém přístupu, způsobu léčby. Jedinečný je můj příběh, který se k mému poslání vztahuje. Jedineční jsou moji terapeuti. Jedinečná struktura programu a systém. Jedinečný je koncept pomoci. Je postaven tak, aby lidem opravdu pomáhal a měl smysl. Jedinečná je intenzita terapií vedoucí k osobnostní změně klienta.

Systém léčby musí mít řád. I ten lze požadovat i dodržovat s empatií a citem.

Léčba nesmí rozmazlovat. V léčbě závislostí musí jít opravdu o léčbu. Je to hluboký terapeutický proces, pokud se chceme uzdravit. Něco o tom vím.

Výsledky? Samozřejmě je úspěšnost nesrovnatelně vyšší než ve státních léčebnách. Je to pochopitelné. Máme zcela jiný přístup. Cíl není „nemůžu pít atd.“, ale „už nechci“. Abstinence je prostředkem k čistotě vnímání, prostředkem ke kvalitními životu. Výsledkem našeho společného snažení je žít kvalitní život, kdy máme sami ze sebe radost.

Podle našich průzkumů  žije kvalitní život 79 - 81% lidí, kteří se u nás léčili. Jsou v tom i lidé, kteří si po léčbě třeba i prošli jednou či dvakrát relapsem, ale situaci zvládli, okamžitě relaps zastavili. Umět zastavit relaps, je také umění. To všechno k úzdravě patří. 

Můžeme pomoci každému, kdo pomoci chce a pochopí, že do své úzdravy musí sám něco vložit (důvěru, ochotu k proměně, vlastní úsilí, finanční prostředky).

Léčbu závislostí hrazenou pojišťovnou já osobně nepovažuji za moc šťastné řešení. Když je něco zadarmo, lidé si toho neváží.

Na druhou stranu také nepovažuji za šťastné řešení nově vznikající rádoby léčby s přesahem wellness, táboráků atd. Léčba je opravdu "můžeme říct o usebrání sebe sama" a  o proměně sebe sama. Od starých dob se tento proces děje v důstojném skromném prostředí. 

Je důležité, aby si každý vybral léčbu srdcem a hlavou otevřenou.

Cesta je cíl. Pomáháme. To je pro nás důležité. I kdybychom měli pomoci v životě třeba jen jednomu člověku, má naše práce smysl. Co víc si přát..

Radost, že se svým problémem začali něco dělat. Radost ze sebe sama. A konečně, pokud setrvají v práci na vlastní změně, najdou vlastní cestu kvalitního života. Tam už člověk návykové látky nepotřebuje.

Setkají se se mnou a dalšími terapeuty s osobní zkušeností. Jsme příkladem, že to jde se z problémů dostat. V klientech to  probouzí naději k nové cestě úzdravy. Sebezkušenost je kloubena s odborností a profesionalitou i se zahraničními poznatky. Zaujme je jedinečný pobytový 33 denní program pro překonání závislosti, intenzivní terapie vedoucí k proměně. Růst je začne bavit. Pocítí smysl, 

Setkají se s lidskostí, úctou a respektem člověka k člověku.

A čeho si ještě vážím? Terapeuti co řeknou, to ve svém životě dělají. Rovnost a upřímnost. V léčbě závislostí je tento model důležitý. Klienti ho vnímají a také následují.

Už to není jen můj příběh, ale také příběhy mých lidí v týmu. Tak tedy...

"Fénix vzlétl z popela. S láskou, vírou v sebe sama i druhé, s darem pomáhat druhým. To je to krásné."

Branické sanatorium Moniky Plocové je první soukromé pobytové terapeutické sanatorium pro překonání závislosti v Čechách. Cesta k němu byla dlouhá s mnoha překážkami, ale povedlo se. Jedeme patnáctým rokem.  Zásluhu na tom mám nejen já, ale i můj tým. Je skvělý.

Ano je. Důvěrná práce s člověkem potřebuje důstojné, tiché a skromné prostředí. Vlastně je to vstřícnost i naší prvorepublikové vily Branického sanatoria. Můj terapeutický tým a sanatorium na kopci v Braníku s výhledem na Prahu, přesto v anonymitě, je prostě nádherná účinná kombinace. Je to vilka rodinného typu bez bílých plášťů, pro 8 lidí, svobodné prostředí a úctou a respektem, avšak s řádem. A zase jsme u řádu. Řád je důležitý pro každého člověka.

Správná léčba podle mě?

Když se vrátím k závislosti. Závislost není jen věc přecvičení zvyku "nepít, nebrat". Závislost souvisí s potřebou psychické proměny osobnosti člověka. Závislý člověk totiž utíká pomocí své návykové látky ze svého běžného života, protože má problém svůj život žít. Takový člověk potřebuje čas, svůj čas, to znamená čas odloučení od rodiny. Být nějaký čas sám se sebou, kde pomocí odborných terapií ventiluje své problémy a bolesti. Řeší příčiny své závislosti. U nás je to přesně stanovených smysluplných 33 dní. 

Závislí lidé mají problémy ve vztazích. Vedle svých partnerů bývají osamoceni, někdy jsou zcela osamoceni bez partnerů, nebo jim prostě vztahy celkově nefungují. Jako důležitou složku naší léčby vnímám pospolitost klientů, sounáležitost, společné sdílení, jak v terapiích i mimo ně. Jedná se o návrat k prostotě lidských vztahů. Pomáhat si, komunikovat, společně růst, naslouchat. Učit se řádu. Jako důležitý a pozitivní faktor léčby vnímám i to, když klient není na pokoji sám a vlastně spolubydlením s druhým člověkem se učí právě nové komunikaci a sdílení. Ve většině partnerských nebo jiných vztazích našich klientů chybí komunikace. Prostá lidská komunikace, úcta a respekt člověka k člověku, je základ lidské pohody. Pomocí sdílení naši klienti znovu poznávají a zažívají vztah člověka k člověku, posouvají svoje sebevědomí a sebehodnotu.

Takže, když to shrnu. Nejdůležitější je terapie slovem, sdílení v malém počtu lidí, spolufungování, spoluvytváření - učení se "SPOLU". Což je základ fungujících vztahů. Věnovat se sobě v tichosti, skromnosti, anonymitě. Nemířím tím k pobytu v malé dřevěné chýši bez vody, ale k prostředí které nabádá od materiálních přežitků ke krásné obyčejnosti.

Ne jedna velká myšlenka vznikla z ticha, usebrání, pospolitosti se správnou skupinou lidí.

A zvyky a návyky? Prevence relapsu je samozřejmě důležitá. Když přijde však "ROZHODNUTÍ - Už nechci pít, brát!", pak v rámci následné péče a a pomocí ambulantních terapií, klient i tuto oblast zvládá.

Podstoupit intenzivní terapii není jednoduché, ale je to účinné. Kdo nám věří, ten přijde. A přijde také ten, kdo chce opravdu pomoci. Někdy lidé chtějí, aby se uzdravili bez vlastního přičinění. Ale takhle to nefunguje.

Někdy také přichází klienti s otázkou. Máte saunu? A co bazén? A vířivku? "Ano, saunu máme", odpovídám, "ale nepoužíváme ji. V léčbě závislosti totiž není důležitá." Opravdu to tak vnímám. Léčba je "návrat k sobě". Nalezení svého směru. Lidi mají saunu doma, chodí pravidelně do bazénu a přesto pijí, fetují. Cesta k sobě vede přes lidskost, duši a srdce. Uvědomění. Jde o návrat k lidským hodnotám, ke svým pocitům a potřebám. A tam nikdy nevede cesta přes komfort.

To klienti, kteří nevěří, poznají až později.

 

 

Klientům závislým na návykových látkách se věnuji od roku 2001, kdy jsem nastoupila do Psychiatrické léčebny Bohnice jako terapeutka na oddělení závislostí v ústavní léčbě. Tady jsem působila 10 let, poslední léta jako hlavní terapeutka. V roce 2008 jsem založila doléčovací centrum ALMA v Praze, avšak srdce mě táhlo stále k jádru řešení problému závislosti, do pobytové léčby. A tady vznikla ta myšlenka.

Léčbu závislostí jsem chtěla dělat jinak než v klasických zařízeních. A také věnovat se lidem v individuální péči, která je mířena na člověka jako jednotlivce, ne na velkou skupinu lidí, jak je tomu ve státních léčebnách. Stavění takového sanatoria samozřejmě nebylo jednoduché, to už jsme zmínila. Výsledkem však je Branické sanatorium Moniky Plocové, jehož prioritou je celistvá komplexní péče s odborným, sebezkušenostním a psychosomatickým přístupem.

Ano, péče je placená. Moje zkušenost je, to už jsme říkala, že co je zadarmo, toho si člověk neváží. A také péče zadarmo, tedy na pojišťovnu ve státních léčbách, nemůže být kvalitní. Jsou to obrovské skupiny lidí, které se tu léčí a psychoterapie je minimální. Sama jsem léčbou závislosti ve státní léčebně prošla a vím, co jsem pak musela investovat do dalšího seberozvoje.

Náš terapeutický program pro překonání závislosti stojí v tuto chvíli 165 330,- Kč. Není to málo, ale stále je to cena, která je vstřícná a reálná. Cenu za pobyt se snažíme držet tak, aby si nás mohlo dovolit co nejvíce lidí. Náš cíl jde pomáhat obyčejným lidem.

Nehledě na to, jak často říkám.. "Propili nebo profetovali jsme daleko větší sumu než 165 000.." Tak to pojďme vložit do své úzdravy.

Uvnitř člověka nastává počáteční změna, semínko změny, určité uvědomění problému závislosti a souvislostí, které jsou s únikem k návykové látce propojené. Člověk pozná, že není v problému sám. Pochopí. Vystřízlivěním a počáteční intenzivní prací na sobě má chuť měnit se dál. A mění se.

Terapeutický pobyt 33 dní pro překonání závislosti je stanovený tak, aby během této doby člověk dospěl ke změně chování - nechci brát, nechci pít, nechci se ničit. Program má svou jedinečnou, ne náhodnou strukturu a smyl.  Následně, po 33 dnech člověk potřebuje udržovat se v započaté změně. To se děje v rámci individuálních terapií a skupin následné péče, tzv. doléčování.

Ano. Závislost je problém celé rodiny. Pokud jeden člověk pije, fetuje, ostatní to s ním prožívají a podepisuje se to na jejich zdraví.

V rámci pobytu máme skupiny pro rodiny, partnery, blízké. Dále také rodinné i partnerské terapie. účast je vysoká. 

Rodinné i partnerské terapie mnohdy pokračují také po absolvování pobytu.

 

To je nějaký krátkodobý pobyt, kde se klient fyzicky i psychicky odpočine, možná vyčistí od alkoholu nebo jiných látek. Rozhodně tato krátká doba sama o sobě nepomůže ke zbavení se návyku závislosti. Pokud chceme opravdu uzdravit se a ŽÍT ne živořit, 14 dní není cesta. Pozor na to.

Klienti docházejí 1x týdně na skupinu následné péče. Zde se setkává se svými spolubojovníky z pobytu. Společně se posouvají dál. Skupinová následná péče není finančně náročná. Za 1000 Kč mají klienti 5 skupin. Zohledňujeme tu částku vloženou do pobytu. Doporučuje docházet minimálně rok. První půlku roku pravidelně každý týden, následně můžeme rozvlnit 1x za 14 dní. 

Mnoho klientů si však předplatí ještě individuální ambulantní konzultace. Osobnostní růst je baví...

Individuální programy pro klienty, které se léčili v sanatoriu jsou 10-ti hodinové a také za velmi přijatelnou cenu t.j. 15 000 Kč. Klienti si v pobytové léčbě vyberou terapeuta a s ním pak pokračuji ambulantně v intervalu, který si společně s terapeutem určí. Individuální terapie a doléčování je skvělá kombinace udržení si abstinence a kvality života.

Je třeba, aby u člověka nastalo rozhodnutí „A dost! Už nechci pít! Nechci brát!" Když toto rozhodnutí nastane, je důležité intenzivně pracovat na změně. Jedná se o minimálně roční ambulantní pravidelné terapie.

Moje zkušenost  je, že ambulantní léčba se pobytové nevyrovná. Když klienti chodí ambulantně, dokáží nějaký čas abstinovat. Ambulantní proces není tak intenzivní a hluboký, jako terapeutický proces v léčbě pobytové. Často se dává, že klienti stejně postupem času dospějí k léčbě pobytové.

Sama jsem zastáncem pobytu pro překonání závislostí v délce 33 dní. Není to tak dlouhá doba a současně je to dostatečný prostor pro započínající změny.

Ambulantní terapie je skvělá v rámci následné léčby po absolvování pobytového programu. Tady jí vnímám jako zásadní krok k udržení započaté změny životního stylu bez návykových látek.

Co se týká ambulantní léčby, tedy výběru mezi pobytovou a ambulantní léčbou, tak ambulance je vhodná snad jen pro lehčí formy závislosti..

V ambulantní léčbě jsme specifičtí v tom. že pracujeme v ucelených programech 10 hodin. důvodem je právě ucelenost, kontinuita. Vedeme k řádu v terapiích, potažmo tím k řádu v životě.

Když budete volat na čísla z webových stránek. První číslo je na mě osobně. Ráda mluvím s klienty sama, ráda je posouvám k péči, kterou potřebují. 

Druhé číslo je na p. ředitelku Martinu Freimanovou. Je zkušená a odborně i podrobně vám ráda zodpoví vše, co potřebujete vědět.

Ještě někde můžete najít číslo na paní recepční Milanku. Ta vám ráda řekne základní věci, ale propojí vás dál se mnou či Martinou. Domluvíte si pak s námi vše potřebné.

Nebojte se a řešte... Má to smysl. Těším se na vás...Těším se na vaší cestu úzdravy...