Před lety, kdy jsem začínala pracovat v oblasti závislostí, si společnost zdaleka neuvědomovala, že za vznikem závislostí (na alkoholu, drogách, lécích, hrách a dalších), je ukryta psychická nepohoda.

A také trápení, které člověk prožil, popřípadě prožívá. Hluboká traumata, krize, úzkosti i deprese. Člověk závislý na některé z návykových látek utíká z reality. Ve chvíli, kdy je střízlivý, je pro něj velmi těžké přežít v realitě běžného života, který žije. Tíží ho myšlenky, tíží ho emoce, tíží ho pocity. Dnes už snad společnost nepatrně pochopila, že užívat návykovou látku není „rozmazlenost a zhýčkanost člověka“, ale že problém je vážnější.

Dlouho jsme se tu potýkali a ještě četně potýkáme s problémem, že mladí, náctiletí teenageri, začínají utíkat do pocitu bezpečí do part svých spoluvrstevníků. Tam si společně, velmi často nejprve pomocí marihuany, zlepšují náladu. Diskutují nad situacemi ve svých rodinách a cítí tak alespoň na chvíli přijetí. Cítí, že mohou být takoví, jací jsou. Marihuana byla a je bránou k postoupení na další schod do drog, tedy do závislosti na pervitinu. Ten zase otvírá bránu k drogám dalším – těžším a těžším.

Lidé nad marihuanou diskutují, je-li to droga, či není, ale fakt této stupnice, počínaje marihuanou, která je pojítkem k propadu do těžší závislosti, je jasný a hmatatelný. Tento model stále funguje.

V dnešní době je tu však ještě jeden nebezpečný model vzniku závislosti – NOVÝ MODEL... Už v ranném dětství (není výjimkou, že mnozí prvňáci již disponují mobilem či jinou technologií), má dítě možnost uniknout si z reálného světa do virtuálního světa. Jednoduše se vypnout, odpojit od reality a žít svým mobilním telefonem či tabletem. Tráví tak mnohdy všechen volný čas.

Máme tady před sebou nový předstupeň, ne-li v mnoha případech už stupeň závislosti a to ještě v ranějším věku, než zmiňovaný model teenagerů.

A je tu otázka..Můžeme s tím my něco udělat, když společnost nás kdo technologie a virtuálního světa tlačí?

Myslím, že přece jen ano. Rodiče mají k výchově svých dětí nejblíže. Mohou žít a trávit čas spolu. Komunikovat a aktivně trávit společný čas. Mohou vysvětlovat, otevřeně mluvit a povídat si…

Avšak i co nejlepší rodičovská péče někdy nemusí být zárukou toho, že se dítě nedostane do problému závislosti.

I tak je cesta ven..Mluvit s dítětem. Poradit se s odborníkem. Společné sezení s dítětem a odborníkem. nastavení individuálního terapeutického programu vedoucího ke zpracování závislosti a následné úzdravě.

 

ANCHOR_TOP_TITLE

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti