Monika Plocová ve svém článku sdílí osobní zkušenost s léčbou závislosti a vývoj jejího soukromého sanatoria. Po vlastních zkušenostech s léčbou v roce 1999 se rozhodla, že pomůže těm, kteří mají opravdový zájem o změnu. V článku se zaměřuje na výzvy, které přineslo vytvoření soukromého zařízení, a vymezuje se proti komercializaci léčby, která se občas zaměřuje spíše na zisk než na skutečnou pomoc.
👉 Soukromá léčba závislostí? Byznys? Jak kde…Mé vnitřní pocity… ♥️
Léčbou závislosti jsem prošla na přelomu roku 1999/2000. Byla jsem na dně. Já, slušná holka..Nezvládla jsem své pití. Dostala jsem se do léčby závislostí mezi alkoholiky a feťáky. Byli tam dva..tři..ti, co se léčit chtějí. Dále ti, kterým je to jedno a ti, kteří jsou tam z donucení. Já jsem se léčit chtěla. Dehonestace za mřížemi byla však značně demotivující.
V léčbě jsem si slíbila, že jestli se „z toho" dostanu, napíšu knihu. Dám lidem naději, že cesta ze závislosti existuje. Další rozhodnutí přišlo později. Těm, kteří se opravdu léčit chtějí, jednou vytvořím zázemí k léčbě. A také odborný tým, který motivuje a ví, o čem závislost je. Tu čtyřměsíční hrůzu jsem už nikdy nechtěla zažít.
Studium, adiktologie, výcviky, 10 letá praxe ve státní léčebně závislostí, rozvíjení terapeutického umu, nabírání zkušeností.. Bez toho to nejde. Byl potřeba pevný základ. Jednoho dne se mi pak otevřely dveře. Začala jsem plnit své tehdejší předsevzetí, t.j. vytvořit funkční a smysluplnou léčbu pro motivované klienty.
Nebylo to jednoduché. Stálo mě to dvě špatná propojení se společníky, kteří chtěli na léčbě vydělat. Oba jsem je ze sebe setřásla. Takhle ne! Na potřetí jsem se do „tvorby“ sanatoria pustila sama.
Jsem odjakživa čestný člověk, kterému jde o princip a smysl věcí, které dělá.
V dnešním světě, kdy často "jeden chce vydělat na druhém", je soukromé zařízení, mnohdy, trnem v oku. Nepracujeme na pojišťovnu. Ano. Ale…Je třeba rozlišovat. Jsem člověk, který chce pracovat svobodně a smysluplně. Volba soukromého zařízení mi otevřela cestu pomáhat lidem stylem, kterému se svým týmem věříme, protože o něm něco víme.
Psychiatři a adiktologové mi tehdyházeli klacky pod nohy. Dovolila jsem si vybočit a vytvořit první soukromé sanatorium pro překonání závislosti. Velmi intenzivní pobytový terapeutický program s intenzivní následnou péčí. Nezalekli jsme se. Společně s týmem jsme pomohli mnoha lidem. Šli jsme přes překážky. Pomáháme celých 15 let.
Pak svět spatřil, že to jde! Existuje soukromá léčba závislostí! A funguje! A tak začaly vznikat další. A tady nastává ten rozpor. Pomáhat lidem, nebo vydělávat na nich?
Branické sanatorium Moniky Plocové je stále v té první kategorii. S tím jsem si jistá. Pomáháme lidem a víme, že ti, kterým pomáháme, z nás cítí tu opravdovost. Vědí, že jsou na správném místě.
Existence té druhé kategorie je pro mě velmi smutná kapitola. Neudělám s tím nic. Věřím v to, že ti správní lidé, kteří opravdu chtějí, pochopí. Léčba závislosti nejsou lázně ani pionýrský tábor. Je to tvrdá práce na sobě, která stojí za to. ♥️
Monika ♥️
(Článek na Linkedin..., odkaz na profil z web. stránek, červený pás dole, vlevo)
